Gartner Symposium ITXpo 2018 – pohľad za horizont

15. 11. 2018 | Komentáre čitateľov [0]

Letošní symposium otevřela keynote Roba Gerathyho, kouče a experta na mluvený projev, který nabídl rady, jak při komunikaci působit autoritativněji, důvěryhodněji a dosáhnout toho, aby vám lidé naslouchali. Na letošní symposium dorazilo více než 7 100 účastníků, včetně více než 3 000 CIO, z Česka a Slovenska dorazilo více než 100 účastníků. Rob nabídl také tipy týkající se řeči těla nebo pět bodů pro zapamatování jmen. Jeho keynote můžete shlédnout na Facebookové stránce Gartner (bude dostupná pouze po omezenou dobu). Závěr nedělního programu pak patřil Lindě Kaplan Thalerové, autorce knihy Grit to Great, která se zaměřuje na fenomén úspěchu, který podle ní zdaleka nezávisí jen na nadání, ale především na píli a cestě či postupu, který zvolíme.

Rob nabídl také tipy týkající se řeči těla nebo pět bodů pro zapamatování jmen. Jeho keynote můžete shlédnout na Facebookové stránce Gartner (bude dostupná pouze po omezenou dobu).  Závěr nedělního programu pak patřil Lindě Kaplan Thalerové, autorce knihy Grit to Great, která se zaměřuje na fenomén úspěchu, který podle ní zdaleka nezávisí jen na nadání, ale především na píli a cestě či postupu, který zvolíme.

Nedělní ranní keynote byla přes brzkou hodinu (začínalo se v 9.00) plná.

Prostor mezi oběma keynote přednáškami, jež byly už tradičně laděny na notu osobnostního rozvoje, pak vyplnila řada přednášek oborových analytiků, z nichž jsme několik vybrali a ve stručnosti vám je představíme. Účastníci konference si k většině přednášek analytiků mohou již nyní stáhnout kompletní prezentace a v průběhu týdne budou také postupně doplněny audiozáznamy vlastních přednášek.

Přehled a podrobný popis všech deseti nejdůležitějších strategických technologických trendů Gartneru pro rok 2019, které analytici každoročně u příležitosti série konferencí Symposium vydávají (a mezi něž jsou poprvé zařazeny například kvantové počítače) naleznete v on-line speciálu na webu KPC-Group.

Pohledy za horizont digitálního bankovnictví

Alistair Newton se ve své přednášce „A View Over the Digital Banking Horizon: Scenarios for You and Your Industry“ věnoval zhodnocení současného stavu bank v evropském regionu, významu klíčových technologických trendů a zejména čtyřem možným provozním modelům digitálního bankovnictví.

V Evropě platí především to, že se mezi sebou liší jak jednotlivé banky či bankovní skupiny, tak jednotlivé země a trhy. Například ten finský je podle žebříčku WEF celosvětově na prvním místě, zatímco jiné jako německý, rakouský či britský si tak dobře nevedou (v Česku stojí za zmínku vysoká míra digitalizace i dobrý poměr C/I – o tom ale až za chvíli ve shrnutí další z nedělních přednášek). Regulace jako je PSD2 či GDPR pak mají na trh podle Newtona celkově pozitivní vliv. Z hlediska digitalizace (podílu digitálního obratu a míry digitalizovaných procesů) je na tom odvětví finančních služeb celkově o něco lépe než celkový průměr. Výrazně vyšší je podíl organizací, které se z hlediska digitální vyspělosti nacházejí ve fázi škálování (22% vs. celkový průměr 14 %).

Všechny čtyři hlavní trhy finančních služeb – financování (půjčky), platby, investice a řízení rizik budou ovlivněny čtveřicí technologií: internetem věcí, AI, nástupem bankovních platforem a otevřeného bankovnictví a konečně blockchainem. Podle Newtona by se ale banky, spíše než na konkrétní technologie, měly zaměřit na otázku, jakou přidanou hodnotu v budoucnu chtějí vytvářet a jak. Na výběr přitom mají dvě hlavní osy: způsob přístupu k tvorbě hodnoty (omezený, jako doposud nebo naopak široký prostřednictvím ekosystémů) a míra autonomie (vedení lidmi), respektive přizpůsobitelnosti (vedení stroji). Podle těchto dvou os lze definovat čtyři odlišné provozní modely: Individualistický, integrační, platformní a industriální.

Individualistický modelse přesně zaměřuje na daného zákazníka, pracuje s tradičními rolemi ve front a back office a s AI, která zaměstnance provází a lépe cílí.

Integrační modelsleduje víc než jen bezprostředně obsluhovaného zákazníka, využívá vysokou míru spolupráce a agilní postupy, rozšířenou inteligenci (spíše než AI) a širokou, neukotvenou sadu obchodních modelů.

Industriální model staví hlavně na efektivitě. Lidé jsou v něm doplněni boty (a RPA), míra zapojení AI je omezená a obchodní model je zacílen primárně na škálování a co nejnižší cenu.

Konečně platformní model se soustřední na neustálý vývoj, testování a iterace služeb. Lidé jsou boty často nahrazeni (boti řídí boty), AI je zapojena prakticky neomezeně a pracuje se s rozličnými a často složitými obchodními modely.

Další podrobnosti naleznou uživatelé služeb Gartner ve studiích Alistaira Newtona:

Přednáška Vittoria D’Orazia nás i naše kolegy zaujala zejména řadou čísel a příkladů ilustrujících prezentované trendy.

Banky v Česku vykazují obecně vysokou míru digitalizace a na Evropské poměry výrazně nadprůměrný poměr C/I (Cost/Income) – zdaleka ale například nedosahují úrovně nejlepších velkých čínských bank (ty se pohybují často i pod 30 %). Data prezentovaná D’Oraziem ale naznačují, že neexistuje významnější korelace mezi C/I poměrem a podílem, který tvoří cloud na celkových IT výdajích.

Mezi hlavní očekávané přínosy přechodu bank ke cloudovým službám patří podle průzkumu Gartner zlepšení bezpečnosti, zvýšení pružnosti (agility) a snížení nákladů. Hlavními výzvami jsou pak integrace aplikací a dat, shoda s předpisy, odpor na straně byznysu a technické výzvy, zejména latence a konektivita. Reálná čísla z trhu nicméně naznačují, že například shoda s předpisy (regulátory compliance) v posledních několika letech nárůst výdajů na cloud a IaaS v bankovní sféře nijak výrazněji neomezila.

 

Míra vstřícnosti regulátorů vůči cloudu se nicméně ve světě dosti liší – od zemí, kde je cloud pro klíčové bankovní funkce výslovně dovolen přes ty, kde jsou stanovena pravidla a doporučení až po ty, kde je tato otázka teprve diskutována nebo nebyla zatím řešena vůbec.

Další podrobnosti o tom, které banky přesouvají jaké core systémy do cloudu, jakým problémům při tom čelí, a podle čeho můžete sami vybrat vhodné „kandidáty na vzlet“, případně jak vybrat vhodnou cloudovou službu, naleznete v kompletním slide decku a audiozáznamu v event navigatoru. Uživatelé služeb Gartner mohou také nahlédnout například do těchto studií:

Cloud Heat Map for Banking, 2017Pete Redshaw and Vittorio D’Orazio (G00328177) https://www.gartner.com/doc/3704018

The Key Trends in PaaS, 2018Yefim Natis, Anne Thomas and Others (G00338335) https://www.gartner.com/doc/3852281

Přišel čas blockchainu ve veřejném sektoru?

Skončila již úvodní novoroční hype párty blockchainu? Podle analytika Ricka Holgata a analytičky Terri-Lynn Thayerové, kteří se v nedělním oborovém programu zaměřili specificky na blockchain ve veřejné sféře a vyšším vzdělávání, do jisté míry ano. Zejména ve státní správě obecně se již objevila řada projektů a na řadě je fáze vystřízlivění.

Holgate upozornil, že předpověď analytiků sice uvádí, že blockchain vytvoří do roku 2030 globální přidanou hodnotu přesahující tři biliony dolarů, důležité ale je, že se nebude jednat o plynulý nárůst. První vrchol růstu přidané hodnoty přijde již záhy – v roce 2020 a bude souviset s počátečním nadšením. Následné roční tempo růstu se propadne na „pouhých“ 25-30 %, aby dosáhlo dalšího maxima přibližně za 8-9 let (v té době se přidaná hodnota blockchainu začne počítat ve stovkách miliard dolarů).

Zájem o blockchain ve veřejné sféře aktuálně klesá

Z aktuálních výsledků průzkumu Gartner vyplývá, že ve veřejném sektoru roste počet těch, kdo o blockchain aktuálně nejeví vůbec zájem, a to přibližně o desetinu (zájem poklesl dokonce i u tzv. „top performers“ a to dokonce v ještě větší míře).

Blockchain v praxi: jen pokud jej skutečně potřebujete či využijete

Thayerová doporučuje ověřit si, zda projekt, který organizace pro blockchain zvažují, skutečně využije jeho přínosy. Jde zejména o:

  • Tvorbu digitálních aktiv
  • Distribuci platebních tokenů
  • Distribuovaný systém záznamů (ledger)
  • Neodvolatelnost záznamů
  • Vysledovatelnost záznamů
  • Mechanismus konsenzu
  • Chytré smlouvy

V ideálním případě by projekt měl využívat všechny přínosy, přinejmenším pak některé (a zároveň by neměl být v rozporu se žádným z nich). Ke zvážení je i řada rizik, ať už jde o dostatek znalostí, provozní rizika, otázky pravidel a politik, předpisy, ochranu soukromí a další. Konkrétní oblasti, kde lze blockchain ve veřejné či akademické sféře využít, nejlépe pak shrnuje slajd níže (jde o ty červeně zarámované).

Jako příklady projektů postavených či aktuálně stavěných na blockchainu pak byly uvedeny:

Propojené decentralizované identity

  • Illionois Blockchain Initiative /Illinois department of innovation and technology
  • US Department of Homeland Security
  • ID2020
  • SecureKey

Sociální služby a humanitární pomoc

  • Briské Department for Work & Pensions
  • World food programme
  • NYC department of homeless services

Trhy digitálních aktiv

  • PowerLedger
  • Platforma pro carbon trading CARBONX
  • Tržiště VERIDIUM
  • Digital Town

Peněženky, systémy akad. kreditů, portfolia

  • MIT BlockCerts
  • Learning Machine
  • University of Melbourne
  • World Economic Forum
  • Educhain

Správa duševního vlastnictví

  • Patentový úřad IP Australia
  • Shenzen University
  • University of Pittsburgh Ledger

Shrnutí připravila redakce Informační služby INSIDE. www.inside.cz


Napísať komentár

Diskusia k článku je momentálne pozastavená.