Ľudský prvok - najsilnejšia stránka AI

19. 11. 2018 | Komentáre čitateľov [0]

Zaměstnance je třeba připravit na budoucnost, v níž lidé dělají více tvůrčí a smysluplné práce, protože již nebudou muset trávit čas s řadou rutinních činností. Podle analytiků společnosti Gartner vstupujeme do nové éry práce a učení, v níž umělá inteligence rozšíří běžné schopnosti zaměstnanců a umožní jim, aby naplno využili svůj potenciál. Tradiční AI – umělá inteligence by se tak v budoucnu mohla transformovat na inteligenci rozšířenou (Augmented Intelligence).

„Kombinace AI a lidí umožňuje například vytvářet nové rozhodovací modely, v nichž AI předkládá nová fakta a možnosti, hlavou i srdcem celého procesu ale zůstává člověk,“říká viceprezidentka výzkumu Gartner Svetlana Sicular. „Nechme lidi, aby si vybrali nejvhodnější volbu z možností, které jim AI nabízí – a využijme čas, který jim AI ušetří k tomu, aby dělali nové věci.“

Analytici společnosti Gartner se otázkám, jak mohou zaměstnanci a podniky nejlépe využít AI, věnovali na konferenci Gartner Symsposium/ITXpo tento týden v Barceloně.

Z průzkumů vyplývá že AI likviduje méně pracovních míst, než se očekávalo. A může je i vytvářet.

AI změní trh pracovních sil, negativně ale dopadne jen na některé typy pracovních míst. Podle průzkumů, které Gartner provedl v prvním čtvrtletí letošního roku mezi více než čtyřmi tisíci respondentů v Británii a USA vyplývá, že zatímco zaměstnanci ve společnostech, které plánují nasazení AI, očekávají ve více než ¾ případů úbytek pracovních míst, ti, kteří pracují ve společnostech, jež již AI nasadily, zaznamenali propouštění jen v 16 % případů a ve 26 % případů dokonce tyto firmy další zaměstnance nabírají.

 

Předpovědi v tomto duchu vydal Gartner již v minulém roce – analytici tehdy odhadovali, že ještě v průběhu letošního roku by AI měla „zničit“ více pracovních míst, než kolik v souvislostí s ní vznikne, ale v průběhu let 2019-2020 by se měl trend obrátit. Tato předpověď je stále v platnosti (viz grafika). Celosvětově se navíc jedná o poměrně malá čísla (jednotky milionů).

(Pozn. red.: Odhadnout přesně dopady AI (ale také automatizace typu RPA) na pracovní trh je obtížné z řady důvodů, zejména kombinace několika trendů. Například v oblasti center sdílených služeb jde o kombinaci offshoringu, kdy jsou místa přesouvána ze západní do střední a východní Evropy a automatizace (ať už v podobě RPA nebo AI), která v době ekonomického růstu umožňuje minimalizovat nábor nových pracovníků. Dobře to ilustrují například data publikovaná v Česku asociací ABSL v posledních cca dvou letech.)

 

Podle Svetlany Sicular je pouze třeba, aby lidé přijali fakt, že budou dělat méně rutinní práce a vyškolí se na nové typy úloh, neboť ty dosavadní zčásti převezmou stroje. „Člověk je nejdůležitějším prvkem pro fungování AI. Je to podobné jako s novorozenci, kteří potřebují dospělého, aby mohli přežít. Lidé jsou oporou AI, která slouží jejich potřebám a je jimi vyvíjena,“ dodává Svetlana. Využití AI coby poradce a konzultanta může ušetřit peníze a starosti již dnes – v budoucnu by mohlo být nepoužití dostupné AI, například v lékařství, dokonce bráno jako neetické. „Budoucnost nepatří boji mezi lidmi a stroji, ale syntéze jejich schopností a spolupráci,“ doplňuje ředitelka výzkumu Gartner Helen Poitevinová.

 

7 způsobů, jak ovládnout svět

Švédský novinář, publicista a digitální futurista Andreas Ekström se ve své úterní večerní keynote zaměřil na otázky budoucnosti digitálního světa. Jak sám říká, nezajímá se o technologii technologií a technologii budoucnosti, ale o sociologii, politiku a kulturu technologií a budoucnosti. Jeho přednáška tak byla o moci a odpovědnosti, která se k digitálním technologiím a digitální budoucnosti váže.

„Jak se mohlo stát, že jsme svěřili tak velkou moc a vliv do rukou několika velkých hráčů v technologické sféře, aniž bychom jim kladli některé zásadní otázky,“řekl Esktröm v úvodu své přednášky, v níž nastínil sedm způsobů, jak mohou digitální giganti ovládnout náš život.

 

První způsob, jak ovládnout svět, je ovládnout naši identitu

Digitální identita je z pohledu států a jejich občanů naprosto zásadní a její řešení by podle Ekströma nemělo být svěřeno soukromým subjektům, které by jistě byly ochotny takové řešení nabídnou řadě zemí bezplatně. A řada zemí, zejména ty v obtížné rozpočtové situaci (ale nejen ty), na to ráda přistoupí. „Proč nevedu semináře pro mezinárodní organizovaný zločin? Jednoduše proto, že nemám rád organizovaný zločin. Mám ale tři děti – a kdyby ty měly hladovět, povedu klidně řadu týdenních seminářů pro organizované zločince po celé Evropě. Tak prostě funguje život. Jak napsal německý spisovatel Bertol Brecht: První je na řadě jídlo, etika přichází až po něm. Integrita je tedy luxus pro ty, kteří si jej mohou dovolit,“ říká lakonicky Ekström.

Ve světě dnes podle Ekströma existuje řada případů, kdy státy podobné věci dělají – sám pro přednášku vybral hned několik příkladů ze svého rodného Švédska. Například BankID je aplikace používána prakticky všemi Švédy pro ověřování identity, vytvořená sedmi bankami původně pro potřeby jejich vlastních online služeb. Byla ale napsána jako dostatečně otevřená a když banky navrhly, aby ji veřejný sektor využil pro přihlašování ke službám státu, Švédsko na to jednoduše přistoupilo a v podstatě tak zprivatizovalo vydávání a správu elektronických identit – bez jakékoliv veřejné diskuse.

„Nejsem vášnivý milovník silného státu, byl bych ale rád, kdyby věci, jako je vydávání a správa identit a ID, patřily mezi záležitosti, o které se stará stát. Až mi expiruje pas, rád se vydám na policii pro nový a nechci, aby mě místo toho poslali do cestovní kanceláře, protože právě ta letos provozuje franšízu. To prostě nechci dělat. Nebo když mi vyprší platnost řidičáku?... ‘Ano, promluvte si s Volkswagenem, oni to teď mají na starosti.‘ Ne, děkuji, to opravdu není společnost, kterou bych si přál.

Některé věci by prostě měla zajišťovat veřejná sféra. A víte, co bychom měli udělat ve Švédsku, v Evropě a všude ve světě? Měli bychom říct těmto krásným, neuvěřitelně skvělým a funkčním řešením, která všichni milují: NE. A místo nich postavit dražší, ošklivější a občas nefungující alternativy, které budou všichni nenávidět. Přesně to bychom měli dělat – myslím to vážně. A proč bychom to měli dělat? Dovolím si být trochu pompézní. Jsme první internetová a digitální generace – my všichni zde v sále. Principy, které položíme, mohou platit dalších sto let, ne-li déle. V podstatě píšeme digitální ústavu a neměli bychom přitom udělat chyby. A outsourcing čehokoliv jen proto, že je to pohodlnější, nebo na to teď nemáme energii či peníze – to není správná cesta ke kvalitní ústavě ale stezka nejmenšího odporu.“

Zatímco v Evropě je několikrát víc připojených zařízení než obyvatel, v globálním měřítku zatím tři miliardy lidí ještě vůbec nevkročily na internet. Podle současných odhadů většina z těchto tří miliard vstoupí do online světa během příštích patnácti let. To bude jak obrovská tržní příležitost, tak obrovská výzva pro země, v nichž tato změna proběhne. „Pokud umíte postavit hardware, napsat software, pomoci vytvořit právní rámce, zvládnout nové jazyky, najít způsob, jak zajistit, aby se z nás všech stali důvěryhodní digitální občané, pak ovládnete celý svět. A ještě jedna otázka, než se posuneme dál: Existuje na světě nějaká konkrétní společnost, jež je v ideální pozici, aby se toho ujala?...

 

….Ano existuje.“

O dalších šesti způsobech, jak ovládnout svět, se dozvíte v přednášce Andrease Ekströma – video bude dočasně dostupné na Facebooku a Youtube kanále Gartner. Budete se skvěle bavit – a nejen to. A mimochodem všech sedm způsobů:

  • První způsob, jak ovládnout svět, je ovládnout naši identitu
  • Druhý způsob, jak ovládnout svět, je vlastnit náš čas
  • Třetí způsob, jak ovládnout svět, je dělat peníze z peněz
  • Čtvrtý způsob, jak ovládnout svět, je rozhodovat o tom, co ostatní uvidí
  • Pátý způsob, jak ovládnout svět, je být spojovacím článkem mezi lidmi
  • Šestý způsob, jak ovládnout svět, je být místem, kde si povídáme
  • Sedmý způsob, jak ovládnout svět, je rozbít síťovou neutralitu

 

14 provokativních způsobů, jak se pohnout vpřed

Spotlight: Lie, Steal and Cheat Your Way to Innovation Success, Erik Van Ommeren

Inovace potřebuje pohyb a dynamiku, v prostředí velkých organizací se ale často zasekne. Vedoucí pracovníci se často příliš soustředí na formální vliv a cesty, jak věcmi pohnout. Podle Erika van Ommerena je ale někdy vhodnější zvolit cestu „kulturního hacku“ (jeho koncept jsme představili ve shrnutí pondělní keynote). Znamená to použít metody jako je vyprávění příběhů, které dodává tématům šťávu a energii, dát dostupným volbám nový rámec či perspektivu (reframing), nebo navodit situaci, kdy je nutné provést rozhodnutí či konat. Jaké provokativní způsoby, jak pohnout inovací vpřed, tedy Ommeren navrhuje?  (Pozn. red. – protože se někdy jedná o idiomy, uvádíme i původní anglické označení)

  1. Lhát / Lie (tvrdit, že něco už je realitou a argumentovat zpětně
  2. Krást / Steal (dívat se na jiná odvětví a firmy a hledat nápady k ukradení)
  3. Řvát / Shout it out (vykecávat ostatním díru do hlavy ohledně inovací)
  4. Vyšilovat / Go crazy (nastavovat přehnaně ambiciozní cíle)
  5. Převracet / Spin It (udělat z něčeho co je chápáno negativně pozitivum)
  6. Simulovat / Fake It (propagovat nebo prodávat něco, co zatím nemáte)
  7. Slavit / Party (vrhnout se naplno do jediné dimenze svých inovací)
  8. Podvádět / Cheat (porušovat některá pravidla, nebo hrát jinou hru)
  9. Prosit / Beg (když není co ztratit, staňte se mistry v žadonění)
  10. Zakládat požáry / Start a blaze (namísto procesů a strategie se vrhnout na kulturu)
  11. Rozvracet rovnováhu / Tip the scales (namísto potřeby začít zkoumáním co můžete ovlivnit)
  12. Překračovat rychlost / Break the speed limit (zkrátit čas cyklů úplně všeho)
  13. Nutit / Force (donutit ostatní, aby udělali inovaci za vás)
  14. Zdrhat / Jump ship (začít inovovat mimo korporátní zdi)

 

Více o tom, jak tyto provokativní způsoby uplatit v praxi, se dozvíte v záznamu přednášky Erika van Ommerena.

 

Amazon vs. Alibaba vs. Vy – přátelé nebo nepřátelé

Amazon Versus Alibaba, Hung LeHong

Dva digitální giganti, jeden ovládající významnou část trhu na západě, druhý s ještě dominantnějším postavením v Číně jsou si více podobní než by se zdálo, nebo než bychom tušili. Přednáška Hunga LeHonga byla zaměřena na porovnání obou i přestavení toho, co nejspíš nevíte o skupině Alibaba, a také na otázku, kdo by je měl chápat jako partnery a kdo spíše jako konkurenty a proč.

„Proč jsme vybrali zrovna Amazon a Alibabu? Jsou to dva digitální giganti, na které nejspíš narazíte v závislosti na tom, na jakém trhu působíte. Apple nemá největší peněžní trh jako Alibaba, Facebook vám nenabídne cloudové služby, Google vám nedodá bonboniéru během dvou hodin, nebo čerstvé ryby až do domu během půl hodiny. To vše jsou věci, které Amazon i Alibaba dnes umí. Podíváte-li se na libovolnou oblast počínaje logistikou, přes technologie, maloobchod, finanční služby až po zdravotní péči, dříve nebo později váš podnik narazí na tyto dva obry. Spíše než Amazon vs. Alibaba tak byste měli uvažovat ve smyslu Amazon vs. Alibaba vs. vy – tedy zda je považujete za přítele a partnera, například jako uživatel AWS, nebo za konkurenci pro některou z oblastí v nichž jste aktivní,“ řekl v úvodu své přednášky Hung Lehong.

Téma pozice a vlivu, které mají digitální giganti na současném trhu, rozebral Gartner poprvé před dvěma roky. Podstatu věci a tehdejšího stavu shrnuje slajd níže – firmy jako Amazon, Google, Microsoft či Apple a také Alibaba vlastní hlavní digitální platformy a díky tomu vlastně kontrolují přístup k drtivé většině digitálních služeb a produktů – od aplikací a software, přes menší oborové platformy až po konkrétní produkty či služby, ať už ty plně digitální nebo obohacené o digitální dimenzi (konektivitu, prvek online služby apod.).

 

 

Pozice digitálních gigantů v posledních dvou letech rozhodně neoslabila – jsou přítomni v řadě odvětví (většinou si ani neuvědomujeme v jak mnoha). Zajímavé přitom je, že ekosystém skupiny Alibaba group a Amazonu je až příliš podobný – byť schémata nejsou zcela vyčerpávající a neobsahují vše.

 

I když mohou oba giganti vypadat velmi podobně, síla jejich pozice se pochopitelně v různých oblastech liší. Například pozice Alibaby na čínském e-commerce trhu je nesrovnatelná s čímkoliv co známe na západě. „Alibaba je něco jako kombinace Amazonu a Ebay. Chcete-li si udělat představu, jak velký vliv má jejich e-commerce portál T-Mall, porovnejte si situaci online prodejce v Evropě, který bude nejspíš realizovat většinu obratu přímo ze své vlastní webové stránky. V Číně je to jinak – tamní prodejci, včetně těch velkých, typicky prodávají 90 a víc procent zboží přes T-Mall a jen malý zlomek objednávek jde přes jejich vlastní webové stránky a e-shop,“ říká LeHong.

Alibaba provozuje svůj vlastní ekvivalent youtube - Youku, má kondenzovanou migroblogovací variantu Facebooku Waybo, v technologické oblasti mají své vlasntí cloudové služby, svou verzi Echo AliGenie, Alibaba má i vlastní IoT platformu s operačním systémem AliOS, používaný například v licencovaných vozech VW prodávaných v Číně. Alibaba má už také kamenné obchody, do jejichž okolí doručuje zboží do půl hodiny. V oblasti logistiky provozují platformní model, doposud bez drahých aktiv (na rozdíl od Amazonu). V oblasti finančních služeb začali s Alipay, systémem podobným PayPalu, provozují Ant Financial v oblasti peněžních trhů a také systém kreditních skóre a další aktivity.

Více o Alibabě, Amazonu, jejich obchodních modelech, a také o příležitostech i hrozbách, které představují nově vznikající ekosystémy a platformy vázané na jejich technologie a služby, se dozvíte v záznamu přednášky Hunga LeHonga, kterou rozhodně doporučujeme.

Shrnutí připravila redakce Informační služby INSIDE. www.inside.cz

Napísať komentár

Diskusia k článku je momentálne pozastavená.

Informačná a kybernetická bezpečnosť prakticky

* Trendy, stratégie a taktiky informačnej a kybernetickej bezpečnosti

* Praktický pohľad na bezpečnosť

23. mája 2019, Bratislava