ICT stratégie pre roky 2018-2023

19. 11. 2018 | Komentáre čitateľov [0]

Vedle tradičního seznamu deseti strategických technologických trendů publikovali analytici na letošním symposiu také deset strategických IoT technologií a trendů, které budou motorem digitálních inovací mezi lety 2018 a 2023.

Analytici zdůrazňují, že vedle sledování samotných klíčových trendů a technologií by se vedení podniků mělo ujistit, že má zaměstnance s potřebnými dovednostmi a znalostmi a/nebo partnery, kteří jejich zavádění dokáží podpořit. Do roku 2023 totiž budou IT ředitelé a CIO odpovědni za více než trojnásobek připojených koncových bodů oproti dnešku. Lepší orientaci v oblasti IoT pomůže zejména hype křivka s doprovodnou studií a maticí priorit.

Do našeho shrnutí jsme vybrali jen tři z trendů, kompletní přehled naleznete ve zprávě na webu KPC Group: https://kpc-group.cz/blog/gartner-oznacil-top-10-strategickych-iot-technologii-trendu

Trend číslo 1: Umělá inteligence (AI, artificial intelligence)

Podle odhadu analytiků Gartner bude v roce 2019 používáno na 14,2 miliardy připojených zařízení. Toto číslo naroste do roku 2021 na 25 miliard v důsledku čehož dramaticky naroste objem sbíraných dat. „Data jsou palivem, které pohání IoT, a schopnost organizace vytvářet z nich smysluplné výstupy bude určující pro její dlouhodobý úspěch,“ vysvětluje Nick Jones. „AI bude využívána u široké škály informací z IoT včetně videa, fotografií, řeči, dat o síťovém provozu a ze senzorů.“

Současný trh AI technologií je nepřehledný a zůstane takovým až do roku 2023 – řada dodavatelů bude investovat do rozvoje AI, na trhu bude koexistovat mnoho variant a podob a začnou se objevovat první nástroje a služby založené na AI. I přes tuto nepřehlednost ale bude AI nasazená v různých podoblastech IoT dosahovat dobrých výsledků. CIO proto musí počítat s pořízením či vytvořením nástrojů a dovedností pro praktické využití AI v rámci internetu věcí.

Trend číslo 4: Posun od inteligentního Edge (okraje) k inteligentnímu pletivu (Mesh)

Posun od centralizovaných systémů a cloudu směrem k edge architekturám již ve světě IoT probíhá. Nicméně nejde o cílovou stanici – uspořádaná sada vrstev souvisejících s edge architekturou se časem promění do méně strukturované architektury zahrnující široké spektrum „věcí“ a služeb propojených do dynamického pletiva (či sítě). Tyto mesh architektury umožní flexibilnější, inteligentnější a responsivnější IoT systémy – byť často za cenu rostoucí složitosti. CIO by se měli začít připravovat na to, jak mesh architektury ovlivní IT infrastrukturu, potřebu znalostí a sourcing.

Trend číslo 9: Inovace na úrovni křemíku

„V současné době používá většina koncových IoT zařízení konvenční CPU, zejména úsporné čipy s architekturou ARM. Nicméně tradiční instrukční sady a paměťové architektury nejsou vhodné pro provoz koncových bodůl,“ vysvětluje Jones. „Například výkony hlubokých neuronových sítí (DNN) jsou často omezeny propustností paměti, spíše než výkonem CPU.“

Analytici očekávají, že do roku 2023 sníží nové specializované čipy spotřebu DNN a bude tak možné stavět nové edge architektury s vestavěnými DNN funkcemi na koncových bodech s velmi nízkou spotřebou. To umožní integrovat funkce jako je analýza dat přímo na senzory, nebo funkce jako je rozpoznávání řeči v levných zařízeních na baterii. CIO a jejich organizace by se tomuto trendu měli věnovat, protože nové čipy s funkcemi jako je vestavěná AI umožní vytvářet inovativní produkty a služby.

Všechny trendy naleznete ve zprávě na webu KPC-Group

7 digitálních otřesů, o nichž možná netušíte

Přednáška Daryla Plummera „7 digital disruptions you might not seen coming“ nás zaujala již na loňském symposiu, ani letos jsme si ji proto nenechali ujít. V loňském roce zahrnoval seznam kvantové počítače, falešnou realitu, nanotechnologie, syntetický život, kvantovou a magnetickou levitaci, softwarová tržiště a rozpoznávání či prekognici videa.

V úvodu Plummer zdůraznil, že digitální otřesy či revoluce (digital disruptions) jsou do značném míry klíčem k úspěchu v současném světě. Řada z nich přitom zasahuje do více domén (průmysl/obor, společnost, ekonomika/byznys, technologie). Dobře to shrnuje následující slajd:

Otřesy či disrupce přitom hrají klíčovou roli při škálování byznysu (někdy ale může jít o ten konkurenční) a to hned několika způsoby:

  • Redefinují trhy, nebo umožňují snadný vstup na nové (často sousední, ale nejen ty)
  • Umožňují lépe využít nové technologie (z nichž některé zas tak nové být nemusí)
  • Dovolují snadno překonat překážky přístupu k zákazníkovi (appky, sociální sítě apod.)
  • Vytvářejí či usnadňují vytváření nebo rozšiřování ekosystémů (a jejich kontrolu)
  • Zpřístupňují nové zdroje financování a příjmů (obratu)
  • Naprosto mění pravidla obchodních modelů

Plummer také připomněl koncept cíleného narušování či destrukce vlastního obchodního modelu (představen byl již na loňském symposiu)

7 otřesů pro roky 2018-2019

Letošní seznam sedmi otřesů zanesený na škále digitálních otřesů (stupnice fungující na podobném principu jako Richterova škála – každý další stupeň je o řád vyšší) zahrnuje:

Kvantové počítače (Quantum Computing)

Míra otřesů, které budou kvantové počítače v nejbližší době přinášet, je poměrně nízká – je to ale spíš proto, že jejich čas teprve přijde. Již brzy by mohly mít zásadní vliv na oblasti jako je výzkum léků nebo vyhledávání komplexních vzorců a souvislostí. Dnešní kvantové počítače sice pracují jen s několika, nanejvýš několika desítkami plně provázaných qubitů. Jenže systém s pouhými 300 plně provázanými (entangled) qubity může manipulovat se stejným počtem klasických bitů, jako je počet všech částic ve vesmíru.

Rozhraní mezi lidmi a stroji (Human-Machine interfaces)

Zdaleka nejde jen o rozhraní hlasová, která se již stala běžnou výbavou chytrých telefonů či operačních systémů. Plummer se zaměřil zejména na řešení pro ovládání pomocí myšlenek (pomocí skenování aktivity mozku), mozkových počítačových rozhraní (například projekt AlterEgo na MIT) a nanoimplantátů.

Inteligence rojů (Swarm Intelligence)

Na rojích je zajímavá zejména schopnost kolektivního decentralizovaného a sebeorganizujícího fungování, které lze simulovat a přenést i do světa digitálních technologií zejména dronů (inteligenci rojů ale lze aplikovat i v čistě softwarovém prostředí). Do budoucna lze předpokládat ovlivnění oblastí jako je optimalizace řešení problémů, AI systémů, komplexních interagujících systémů apod.

Překlad jazyků v reálném čase (Real-time language translation)

Technologie, která již není sci-fi, ale realitou v podobě Google Translate Pixel Buds či Waverly Labs Pilot Earbuds (případně funkce Skype Translator v PC či mobilním zařízení) znamená, že jednoduchá zařízení připomínající skutečně Babylonskou rybku ze Stopařova průvodce po galaxii budou již brzy běžně dostupná (horší to bude s běžnou dostupností a kvalitou překladu „malých“ jazyků jako čeština či slovenština). Pád mezikulturních jazykových bariér sebou přinese řadu nových problémů.

Nanotechnologie (Nanotechnology)

Také tento trend byl již v loňském seznamu. Významný je zejména z hlediska nástupu nových typů materiálů schopných „samooprav“, technologií pro 3D tisk orgánů nebo chytrých kontaktních čoček. Nanotechnologie ovlivní také oblast IoT a bezpečnosti (nanosenzory).

Firmy by se ale každopádně měly připravovat na nový způsob práce zaměstnanců ve více jazycích, včetně těch, které sami neovládají.

Softwarová tržiště (Software Marketplaces)

Tato předpověď zazněla již v minulém roce a týká se předpokladu, že prakticky veškerý podnikový software (nejen ten pro kancelářskou produktivitu a SaaS cloudové nástroje) se postupně přesune do prostředí online tržišť typu Amazon a bude prodáván převážně tímto digitálním kanálem. Podstatné je, že jde o trh o velikosti bezmála pět set miliard dolarů, nebo že se některým produktům a službám může výrazně zvýšit viditelnost (a jiné dnes chápané jako naprosto dominantní naopak možná budou částečně upozaděny).

Klesající význam chytrých telefonů (Smartphone Disintermediation)

Chytrý telefon se pro většinu z nás stal hlavním rozhraním digitálního světa (aplikací, interakcí apod.). S nástupem konverzačních rozhraní a zejména virtuálních asistentů se to ale postupně mění a význam chytrého telefonu bude podle analytiků postupně klesat.

Otázky, které byste si v souvislosti s poklesem významu chytrých telefonů měli podle Daryla Plummera klást.

Jak překonat mezeru mezi AI příležitostmi a firemní realitou

Přednáška Dave Arona „Closing the Gap Between the AI Opportunity and Corporate Reality“ byla zajímavá jak tím, že ukazovala obrovský posun, který AI zaznamenala v podnicích, tak přehlížená úskalí a někdy nepříliš zjevné souvislosti a příležitosti, jež nabízí.

Pět obrázků na zdi. Dva testovací subjekty – lidé, jeden MRI sken a jedna AI vytvořená na Kjótské univerzitě. Poněkud akademický začátek přednášky D. Arona v hlavním auditoriu rozhodně nebyl nudný. Ukázal totiž, že pomocí AI a MRI skenování lidského mozku lze číst myšlenky, nebo přinejmenším lze do jisté míry interpretovat kognitivní funkce jako je vidění. První řada obrázku jsou fotografie, které výzkumný tým umístil na zeď a ukázal testovaným osobám. Druhá řada je AI intepretací MRI skenu první osoby, druhá totéž u druhé osoby.

 

 

Nemluvte o AI, ale o praktických způsobech využití výše uvedených scénářů a technologií

AI má různé podoby či tváře, které lze rozdělit do tří kategorií:

  • Interakce „lidského“ typu (chatboti, virtuální asistenti, NLP, počítačové vidění)
  • Analytická AI (předpovědi, klasifikace, zpracování slabých signálů)
  • Automatizace, optimalizace, náprava chyb (digitální dvojčata, optimalizace procesů, samoučící se kyberbezpečnostní systémy)

 

Významný dopad AI aktuálně očekávají CEO v oblastech produktů a služeb, zákaznické zkušenosti, provozu a poskytování služeb. O něco méně (33-40 %) CEO vnímá AI jako zásadní pro oblast dodavatelských řetězců, řízení, řízení rizik a správy podniku. Meziročně se zásadně posunulo procento organizací, které již nějaký typ AI nasadily. Zatímco před rokem se jednalo o 4-5 % podniků, dnes je to již 14 % a dalších 23 % nasazení plánuje v příštích 12 měsících.

Chyby, omyly a předsudky vůči AI 

„Měli bychom se vyhnout tendenci antropomorfizace AI, neučme AI dělat věci, které umí skvěle lidé, využijme ji pro věci, které lidé neumí – například v analytice,“říká Dave Aron. V analytice je podle něj častým problémem, že se AI aplikuje tam, kde se analýzy vždy dělaly – důvodem jsou obvykle dobře strukturovaná a strojově čitelná data, AI už ale dnes taková data nepotřebuje, zvládá obrazová a jinak nestrukturovaná data. Typických předsudků a chyb při nasazování AI přitom existuje celá řada:

Pochopitelně hlavní výzvou zůstává pro většinu organizací nedostatek zaměstnanců, kteří by byli schopni řešení, produkty či služby na AI navrhovat a vytvářet. Na trhu je ale naštěstí poměrně dost kvalitních nástrojů.

Postřehy z posledního dne Symposia

 

Čtvrtek je už tradičně závěrečným poněkud poklidnějším dnem konference, neznamená to, že by letos nenabízel zajímavé přednášky – a vynechat nelze ani závěrečnou keynote. Té předcházel středeční večerní keynote rozhovor s prezidentem Pixar Animation a Disney Animation Edem Catmullem. Ten se nesl v poklidnějším tempu, obsahoval ale některé zajímavé postřehy (Catmull stál u zrodu počítačové grafiky koncem 60. a v 70. letech a společně se Stevem Jobsem zakládal Pixar.).

Jak na ContinousNEXT

Závěrečná keynote Leigha McMullena a Dave Arona byla věnována tomu, jak uvést koncept Contious Next do života a praxe. To, co jsme dělali doposud s IT, byla převážně finální fáze industrializace, teprve v posledních letech jsme si „přičichli“ k digitálnímu byznysu a tomu, co přichází po něm. Důkazem je i fakt, že hlavním faktorem za většinou IT řešení v posledních 40 letech byla efektivita (a úspory) spíše než inovace.

Podniková (ne)inovace

Digitální byzyns ale posouvá IT do pozice tvůrce přidané hodnoty a hlavními tématy by měly být zážitek či přizpůsobivost. Podniková inovace může nabývat tří typických forem:

  • Udržující (Sustaining)
  • Postupná (Incremental)
  • Narušující (Disruptive)

Korporátní model měření výsledků po kvartálech a tvorby hodnoty pro akcionáře ale historicky vedl k tomu, že prostor dostávala jen udržující či postupná inovace (ostatně stačí se podívat na příklady společností, které samy sebe vykoupily z veřejného obchodování, aby měly volné ruce právě pro zásadní a nákladné inovační kroky s delší návratností). Podniky by proto měly dát prostor také skutečné tvůrčí inovaci a vyvážit ji s optimalizací.

Posvátná data

„Data jsou nejhorším možným odrazem skutečnosti“ říká analytik Frank Buytendijk. Měli bychom se k nim přestat chovat jako k posvátné krávě a využívat spíše jako téma pro další diskusi, než jako způsob, jak diskusi ukončit. Nebo jinak: jestliže vás vaše data nešokují ani nepřekvapují, měli byste se asi začít ptát na jiné otázky.

Shrnutí připravila redakce informační služby INSIDE.

Napísať komentár

Diskusia k článku je momentálne pozastavená.